Hlavní výhody rozhodčího řízení

• Rychlejší vyřešení sporu – Rozhodčí řízení umožňuje vyřešení sporu a získání vykonatelného rozhodčího nálezu za více než čtrnáctkrát kratší dobu než soudní řízení. Průměrná délka soudního řízení v obchodních věcech v roce 2007 činila 1302 dnů. Rozhodčí řízení umožňuje vyřešení sporu a získání vykonatelného rozhodčího nálezu průměrně za 90 dnů.
  
• Nižší náklady oproti soudnímu řízení – Vyřešení sporu v rozhodčím řízení je díky kratší době vedení řízení v konečném důsledku levnější než klasické soudní řízení. Soudní řízení se díky případným odvoláním a dovoláním stává neúměrně delším a tím i nákladnějším.
  
• Neveřejnost rozhodčího řízení – Mimořádnou výhodou rozhodčího řízení je jeho neveřejnost. Klasické soudní řízení je veřejné a každý se může dozvědět o probíhajícím sporu, který může být v horším případě i medializován. Navíc ve veřejném řízení často dojde k vyzrazení důvěrných informací. Oproti tomu rozhodčí řízení je založeno na zásadě neveřejnosti. Ta zaručuje, že spor může být vyřešen v tichosti bez rizika vyzrazení důvěrných informací.
  
• Snadná vymahatelnost– V případě rozhodčího řízení je mnohem snazší uznání a výkon rozhodnutí v cizině než v případě rozhodnutí státních soudů. Je to dáno povahou rozhodčího řízení, které není tak úzce spojeno s konkrétním státem, jako je tomu v případě soudního řízení. Druhým důvodem je existence tzv. Newyorské úmluvy zabývající se právě uznáním a výkonem rozhodčích nálezů v cizině. Newyorská úmluva bývá označována za jednu z nejúspěšnějších mezinárodních smluv historie.
• Volnost při výběru právního zástupce - Záleží pouze na stranách, koho zvolí za svého zástupce pro rozhodčí řízení. Strany si mohou zvolit zda-li to bude advokát nebo jestli se budou hájit sami. Oproti klasickému soudnímu řízení nevznikají žádné problémy při zastoupení zahraničním advokátem.
  
• Jednoinstančnost - Rozhodčí řízení je zpravidla jednoinstanční. Díky tomu nehrozí, že by došlo k "ping-pongu", kdy si obecné soudy v důsledku odvolání, dovolání a rušení rozsudků soudů nižší instance, přehazují danou věc jako horký brambor. I u rozhodčího řízení se strany mohou dohodnout na možnosti přezkumu rozhodčího nálezu. Nicméně tato možnost není příliš využívána, protože v případě jejího využití dochází k omezení hlavní výhody rozhodčího řízení - rychlosti vyřešení sporu.
• Vykonatelnost - Rozhodčí nález má stejnou právní váhu jako rozhodnutí soudu. Rozhodčí nález je tedy exekučně vymahatelný. To znamená, že exekutor po předložení rozhodčího nálezu bude postupovat stejně, jako v případě předložení rozhodnutí soudu - zahájí exekuční řízení.
• Rozhodování dle zásad spravedlnosti - Zajímavým aspektem rozhodčího řízení je možnost volby stran ve věci  způsobu rozhodování. Rozhodování dle práva se řídí normami rozhodného hmotného i procesního práva a je v podstatě shodné s rozhodováním soudu. Naproti tomu je možné i rozhodování dle zásad spravedlnosti. To se nepohybuje ve sféře vlivu rozhodného hmotného práva, nýbrž v rovině morální.  Rozhodce zde zvažuje spravedlnost rozhodnutí a vytváří měřítko hodnot pro daný případ. Rozhodce může rozhodovat podle zásad spravedlnosti, pokud se na tom strany výslovně dohodnou, tedy zpravidla v rozhodčí doložce či smlouvě o rozhodci.