Rozhodčí řízení

Jedná se o alternativu k řešení majetkových sporů prostřednictvím nezávislého a nestranného rozhodce namísto státních soudů. Aby mohlo rozhodčí řízení proběhnout je nezbytná existence písemné dohody stran o tom, že určité spory budou řešeny v rozhodčím řízení namísto řízení soudního. Tato dohoda bývá nejčastěji realizována rozhodčí doložkou, která je obsažená ve smlouvě uzavírané mezi stranami. Výsledkem rozhodčího řízení je závazný rozhodčí nález, který má v zásadě stejné účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí a je samozřejmě exekučně vykonatelný.

Hlavní výhody rozhodčího řízení

• Rychlejší vyřešení sporu – Rozhodčí řízení umožňuje vyřešení sporu a získání vykonatelného rozhodčího nálezu za více než čtrnáctkrát kratší dobu než soudní řízení. Průměrná délka soudního řízení v obchodních věcech v roce 2007 činila 1302 dnů. Rozhodčí řízení umožňuje vyřešení sporu a získání vykonatelného rozhodčího nálezu průměrně za 90 dnů.
  
• Nižší náklady oproti soudnímu řízení – Vyřešení sporu v rozhodčím řízení je díky kratší době vedení řízení v konečném důsledku levnější než klasické soudní řízení. Soudní řízení se díky případným odvoláním a dovoláním stává neúměrně delším a tím i nákladnějším.
  
• Neveřejnost rozhodčího řízení – Mimořádnou výhodou rozhodčího řízení je jeho neveřejnost. Klasické soudní řízení je veřejné a každý se může dozvědět o probíhajícím sporu, který může být v horším případě i medializován. Navíc ve veřejném soudním řízení snadno dojde k vyzrazení důvěrných informací. Oproti tomu je rozhodčí řízení založeno na zásadě neveřejnosti. Ta zaručuje, že spor může být vyřešen v tichosti a bez rizika vyzrazení důvěrných informací.
• Volba způsobu rozhodování – Zajímavým aspektem rozhodčího řízení je možnost volby stran ve věci způsobu rozhodování. Rozhodování dle práva se řídí normami rozhodného hmotného i procesního práva a je v podstatě shodné s rozhodováním soudu. Naproti tomu je možné i rozhodování dle zásad spravedlnosti. To se nepohybuje ve sféře vlivu rozhodného hmotného práva, nýbrž v rovině morální. Rozhodce zde zvažuje spravedlnost rozhodnutí a vytváří měřítko hodnot pro daný případ. Rozhodce může rozhodovat podle zásad spravedlnosti, pokud se na tom strany výslovně dohodnou, tedy zpravidla v rozhodčí doložce či smlouvě o rozhodci.

O dalších výhodách rozhodčího řízení se dočtete ZDE

V rozhodčím řízení je možné řešit i spory, které již vzniky ze smlouvy, která neobsahuje rozhodčí doložku. Musí však dojít k dohodě smluvních stran o řešení sporu před rozhodci. S řešením takovéto situace Vám poradí naši odborní konzultanti. Neváhejte nás kontaktovat pomocí následujícího kontaktního formuláře.

Chcete se o rozhodčím řízení dovědět více? Kontaktujte nás!

Často kladené otázky

Kdo může využít rozhodčího řízení?

Jedním slovem - každý. (Výjimku tvoří veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení)

Co lze řešit v rozhodčím řízení?

V rozhodčím řízení mohou být řešeny majetkové spory s několika výjimkami uvedenými v § 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Majetkovým sporem se rozumí jakýkoli spor, u nějž lze v penězích vyjádřit hodnotu jeho předmětu.

Jak využít rozhodčího řízení?

Nejlepší možností je do každé smlouvy, kterou uzavíráte, včlenit rozhodčí doložku. Je sice možné uzavřít i smlouvu o rozhodci až po vzniku sporu, ale druhá strana se bude v tomto případě pravděpodobně zdráhat smlouvu o rozhodci uzavřít. Bude si totiž vědoma rychlosti a efektivity rozhodčího řízení, které nelze protahovat do nekonečna tak, jako soudní řízení.

Odpovědi na další často kladené otázky naleznete ZDE